Žádné hospodářství nebude kompletní, pokud na něm bude vyrůstat pouze zelenina. Je sice chutná, šťavnatá a neodolatelná, k uzavření koloběhu je však třeba něco víc. Slepice.
Sesbírají ze dvora hmyz a škůdce, ze zahradního odpadu vyrobí základ pro kvalitní hnojivo a do kuchyně přispějí úžasnými vajíčky.
Pokud na hospodářství existuje něco zázračného, jsou to určitě slepice, které si netrápí hlavu tím, kde jejich vajíčka skončí. Snášejí je jedno za druhým a ať je každý den vybíráte z kurína ven, vždy máte jistotu, že tam druhý den budou nové. Kurín je kouzelná skříňka na vajíčka, kterým se ty z obchodu nemají šanci vyrovnat.
Jsem obyčejný městský povaleč. Nikdy jsem neohýbal záda nad záhonem se zeleninou, nikdy jsem nekydal zaječí bobky do kompostu. Od nynějška však všechno bude jinak.
Jak jsem přivolával jaro
Když jsem se pustil do stavby první pařeniště, myslel jsem, že bez zručného řemeslníka se dál nepohnu. Odhodlání mě však hnalo natolik vpřed, že dnes mám už téměř za sebou stavbu skutečné hospodářské budovy – kuřina. Opět jsem nemusel sáhnout do peněženky hluboce. Využil jsem haraburdí ze dvora a cenné rady od Norberta Ottera, který na své biofarmě už léta chová ve výběhu nejen slepice, ale i jiná hospodářská zvířata.
Cenné rady z biofarmy Norberta Ottera
První věc, co je třeba si uvědomit při stavbě kurníku, je pohoda zvířat. Přispívá to přirozeně nejen ke zdravému vývoji drůbeže, ale také produkci kvalitních vajíček a masa. Takže moje první rada zní „Dopřejte slepicím prostor a pohodu“.
Čistota, hygiena a jejich dodržování platí pro zvířata stejně jako pro člověka, ne-li dokonce dvakrát. Slepičí trus není příjemný ani pro nás, ani pro samotnou drůbež. Dlouhodobé stání či dokonce sezení v něm způsobuje řadu onemocnění. Kurník by měl mít jak už ne dveře, tak alespoň pohodlný prostor pro pravidelné čištění. Moje druhá řada zní „Čistit a vymetat, každé ráno vyvětrat“.
I slepice mají své dny i noci. Je pravdou, že slepice v noci spí, ale není jedno jak kvalitně a na čem. Nejraději spí na bidle, někteří mu říkají i hambálek. Pokud je kurín dost prostorný, připravte drůbeži bidýlka asi tak 30 – 40cm nad zemí. Po všech možných pokusech se vítězem stalo topůrko na koště. Není hrubé ani tenké, je tak akorát. Moje třetí rada je „Na bidélku zdravě spát, ráno čerstvá vejce dát“.
Při stavbě kuřete se můžete rozhodnout, zda uděláte podlahu, nebo stavíte kurýn jen jako přístřešek bez podlahy. Tak či onak, podlahu se vyplatí nastlat slámou. Má neuvěřitelnou schopnost nejen nasakovat trus a močovinu, ale oceníte ji hlavně při čištění. Nemusíte se trápit prostě jen vyzametáte. Čtvrtá řada zní „Žádné seno, piliny stačí sláma na pokrytí zeminy“.
Dobrý hospodyně ví co je dobré k snídani. Chutná, zdravá vajíčka z vlastního kurína. Slepice mají úžasnou schopnost snášet vejce kam se jim zachce, nebo kam jim to přikážete. Abyste je nehledali a nenaháněli po celém kurinu či dvoře, nezapomeňte na snášková hnízda. Záleží na počtu slepic, které chováte, ale nepsaným pravidlem je – jedno hnízdo pro každou. Snášková hnízda vystýlejte jen slámou. Piliny, zda seno nejsou vhodné kvůli různým švolám a podobnému hávu, který se do nich nastěhuje. Tím, že jste dali snášková hnízda do kurína, máte vejce vždy na jednom místě. Pátá rada zní „Hnízdo čistě polstrované, vejce ráno k přípravě“.
Postavili jsme si kurín, máme dveře, bidýlka i hnízda. Nejzdravější drůbež je z volného výběhu a to znamená, že ráno je třeba slepice pustit ven, nasypat jim jídlo a dolít vodu. Jako když člověk ráno vstane, ustele a otevře okna. Udělejte to samé i vaší drůbeži. Dostali jsme se k tomu, že na kurinu by rozhodně neměla chybět okna. Jsou důležité nejen kvůli větrání, ale také kvůli světlu, které i slepice potřebují. Okna na kurinu můžete pohodlně udělat bez skel, postačí otvor na který připevníte síťku proti komárům a jednoduše odklopíte, nebo klasicky otevřete. Šestá rada zní „Málo světla, hodně spánku, lenosti na hambálku“.
